..Kočičky..(Lucky) na Blog.cz

mrkněte:

Pokud Vás můžu poprosit o pomoc Azylu Lucky (pomoc můžete darováním krmiva, darování peněžní částky nebo také darování výrobků do dobročinného krámku), předem moc děkuju. Útulek se momentálně nachází ve špatné finanční situaci. Moc děkujeme!!!

Rok 2008 nebyl pro naše sdružení nijak příznivý, a to hned v několika směrech.

Činnost depozita ve Štětí byla přerušena z důvodu mateřské dovolené. Velkou radost jsem měla, když se na podzim obnovila spolupráce těchto děvčat. Z minulých let si děvčata ponechala v péči přes 20 neumístitelných kočiček, a tak je jejich zájem o opuštěné kočky obdivuhodný. Skloubit práci, péči o maličké děti a ještě pomáhat zvířecím bezdomovcům.

Na druhou stranu jsme přišli o dvě depozita v Litoměřicích, protože děvčata, která byla u zrodu sdružení jako zakládající členky, založila rodiny, mají děti, a tak spolupráce zcela ustala. Trvalé depozitum je u paní Bělohoubkové. To však v roce 2008 bylo nutné zrekonstruovat, a tak se na čas, potřebný k výstavbě od základů nového depozita, jeho činnost musela pozastavit. Pět kočiček, které zůstávají v místě jako neumístitelné, si paní Krista ponechala a ty ostatní byly převezeny do azylu.

Našly se dvě paní, které jsou ochotny si ponechat do doby umístění 2-3 zvířátka. A svůj slib už v této době plní. Hlavní stan azylu je rodinný dům v obci Černiv, kde se stále pohybuje kolem 50ti koček a spousty jiných zvířat, ať už vyhozených, nebo i takových, které je nutné převézt do jiných útulků. Toto se hlavně týká ptáků, ježků, liščat, divokých kachen, ale i psů, které si už žádný člen sdružení nemůže nechat.

Velký problém je ale to, že o tak vysoký a rozdílný sortiment zvířat se starám sama, a protože rok 2008 opravdu nebyl moc příznivý, tak jsem skoro celý rok prochodila po lékařích. Promarněný čas tak silně naboural chod v azylu; jak v umísťování zvířat, tak i v nutném opatření - nepřeplňovat zvířaty.

Přesto jsme přijali: 151 koček, umístili 57 koček, zůstává 56. Vypuštěno bylo 5 koček, jedna se vrátila. Zemřelo nebo bylo utraceno bylo 35 koček.

Pro stáří a nemoc byli utraceni 4 psi, do jiných útulků bylo převezeno 5 ptáků a 5 ježků. Dále jsme umístili 25 morčat a 1 králíčka. Zůstává nám 12 ježků, 3 králíčci a 11 morčat.

Na náš účet bylo připsáno 144.780,- Kč. Nebylo by možné udržet z těchto peněz chod azylu, a tak věnuji každý měsíc svůj důchod nebo část z něj na nutné výdaje. Všichni věnujeme svůj volný čas péči o tyto krásné tvory, stojí nás i nemalé finanční prostředky, proto si zkuste představit, kolik peněz stojí udržet v chodu takový azyl.

Pomůžete nám, když dáte domov morčeti, králíčkovi, kočičce, ale i tím, že si koupíte na výstavě nějakou drobnost z našeho krámku. Oceníme i pomoc, když se budeme moci na vás obrátit a požádat o pomoc s převozem krmiva nebo odchytem kočičky.

V tomto roce budeme budovat nové prostory pro kočičky a tím nám vzniknou náklady, které je nutné uhradit. V pořadu "Chcete mě?" jsme žádali o pomoc jak materiální, tak i finanční, ale musím napsat, že se neozval ani jeden člověk, který by nabídl svojí pomoc. A tak svůj důchod budu věnovat do této stavby.

Nové prostory jsou nutné už z několika důvodů:

To je jen pár důvodů, proč jsem začala přemýšlet o prostorách mimo dům, který je přeplněný a melou se tu uzdravené kočky s těmi, které právě přišly z karantény. Zvětší se jejich teritorium a nebude jich tolik pohromadě. Doufám, že se vše podaří podle mých plánů a kočky budou mít vlastní bydlení s možností výběhu. Držte nám palce, budeme to potřebovat.

Pérko je mouratý kočičí krasaveček, který se ničeho nebojí, všude strčí tlamičku a zvědavě vykulí kukadla. Okamžitě hledá lidské ruce, které by se daly použít na hlazení. Pérko je čilý kocourek, který se pohybuje po místnosti jako kdyby neměl tlapky ale pérka, protože je hned tady a hned ho máte za zády, pod rukou, na klíně...
Pérko se umí nastavit tak, aby zabíral co nejvíc Vašeho zorného pole. Jedině tak si zajistí co nejvíc přízně a mazlíkování. Je prostě z rodu přítulných, druhu hebkokožíškovitých a poddruhu jménem Slaďoušek.

Do azylu před nedávnem přišla malá kočička jménem Žeňa, byla hodně zdevastovaná, posekaná a chyběla jí přední tlapička. Byla plachá a syčela strachy. Jenže ani čas jí nezahojil rány na duši, nehledala společnost lidí ani koček a radši běhala ven jako plašanka. Nějakou dobu se neukázala a pak zas přišla. Pak přišel čas na kastraci, jenže Žeňa se vrátila z toulky ve velmi požehnaném stavu. V klidu koukla na Janu a šla si vybírat místo, kam složí svůj nechtěný poklad. Naštěstí byla slušná matka a krmila svoje dětičky dostatečně dlouho, aby z nich vyrostli pěkní cvalíci a malí rošťáci. ALe sotva se otevřely dveře ven, pláchla do lůna přírody, volná jako pták (naštěstí už vykastrovaná). Takže nám zbylo 5 krásných a hravých dětiček. Naštěstí nejsou po matce volnomyšlenkáři, ale milují lidské dlaně a jsou to správní řádílkové. Všichni jsou zvyklí na volný pohyb mezi kočkami, nevadí jim ani pejsci různých velikostí. Jsou to legrační koťata, hravá a dovádivá, nejsou s nimi žádné potíže. Na rozdíl od své matky si přejí, aby si je někdo vybral a dal jim dobrý domov, plnou mističku, teplý polštářek na spinkání, kamarády na hraní a ještě spoustu dalších dobrý věcí, které jim milující člověk může dát. Honzík je hodný trumbera, takový kulaťoučký mazlíček, který si na nepotrpí na velké přemýšlení, je spíš na ty jednodušší věcí, jako jsou například papání, mazlení, drbání.

Zrzínek je rezavý kocour, který se potuloval venku. Někdy v září se celý od krve dobelhal na zahradu jednoho vesnického domku. Měl kliku nebo kočičí tušení, protože v něm bydlela kočičí máma. Buď sám, nebo s něčí pomocí se nabodl na vidle. Bylo to hodně hluboké a nebylo možné ho chytit, moc se bál. Ale zranění, hlad a zima udělali své a Zrzínek se brzy přestěhoval aspoň do chodby domku, kde má vlastní luxusní beránčí pelíšek a hlavně se mu dostalo řádného ošetření. Ostatní kočky zatím moc nemusí, ale je velmi vděčný i za malý prostor a pohlazení od laskavé ruky, to vrní jako o život a chtěl by víc společnosti lidí. Je hodný a čistotný, ale jiné kočky jsou pro něj problém. Není chovací, ale má rád postýlku a pohodlný gauč a taky hladit po hlavičce a k tomu plnou mističku. Rána na hrudníčku se mu dobře hojí, Zrzínek si pomalu zvyká na domácí prostředí a je velmi vděčný. Byl by bezva kamarád ke starším lidem. Mohl by být v domečku, ale ven už jen na procházku, ne na dlouho, už má dost života venku, chce mít svou rodinu a v klidu si lebedit v teple a v dostatku. Nechali jsme ho vykastrovat, takže se zklidňuje a já si myslím, že jako většina tuláků bude za pár týdnů dokonale zaseknutý drápkem, aby ho nějaký neřád průvan nevynesl zase ven. Zrzínek je moc pěkný kocour, má krásně světlý kožíšek a bude z něj nádherný karamelový mazel a vládce domácnosti. Nechtěli jsme ho stresovat, protože je ještě v rekonvalescenci, a tak je zatím Zrzínek v laskavé péči svojí pečovatelky, která mu podstrojuje a on si to jako správný mužský pěkně užívá. Chcete-li dát Zrzínkovi domov, vlastní křeslo nebo soukromý polštářek na gauči, zavolejte jeho opatrovatelce na tel. 724 175197 a on Vám bude rád dělat společnost při sledování televize, poslouchání hudby, nebo jiné bohulibé rukodělné činnosti. PS: nedává dobré rady a nekecá do práce.